“Pak se vše rozjelo jak velký kolotoč. Dům rostl a já si vychutnávala každý večer, když jsem šla z práce a zastavila se na staveništi. Vyloženě jsem si užívala, jak mi dům rostl před očima”.
Odvážná a rázná paní Alena zastává názor, že je v životě důležité plnit si svoje sny a jít si za svým cílem, i když je cesta někdy trochu trnitá. Patří mezi to málo žen, které v sobě mají odvahu postavit dům samy. Po tom, co poznala Ekonomické stavby, zjistila, že na tom vlastně není nic složitého.
Byl to investorčin dlouholetý sen. Chtěla mít vlastní dům se zahradou, kde si budou hrát děti a budou zde trávit veškerý volný čas a relaxovat s přáteli.
Stavbu domu svépomocí klientka zavrhla z důvodu profesní vytíženosti a žádných zkušeností.
„Potřebovala jsem najít stavební společnost, která mi podá pomocnou ruku a dům mi postaví od „A” až po „Z” včetně průvodního papírování. Pro Ekonomické stavby jsem se nerozhodla ale hned. Ze začátku jsem stále vše studovala a kalkulovala, psala do kavárny ES na internetu spoustu dotazů a pročítala odborné články, než jsem si byla opravdu jistá, že jsem našla, co jsem hledala”.
Na nezávazné schůzce se zástupcem Ekonomických staveb si investorka vybrala dům Ferdinand.
„Splňuje moje požadavky a představy o kvalitním bydlení, takže jsem neviděla důvod, proč složitě vymýšlet vlastní návrhy domu. Raději jsem zvolila typový projekt domu, od kterého jsem očekávala, že je již prověřený a má „vychytané” všechny nedostatky. Líbila se mi ta jednoduchost, že zaplatím a za pár měsíců budu mít na pozemku dům, který jsem si vybrala z katalogu”.
Projektování domu domu šlo rychle, ale zdržení přeci jenom nastalo. Vše nakonec vyřešila změna stavebního zákona a již nic nebránilo zahájení stavby na ohlášku. Byl to jeden z mála případů, kdy změna zákona přišla vhod.
„Pak se vše rozjelo jak velký kolotoč. Dům rostl a já si vychutnávala každý večer, když jsem šla z práce a zastavila se na staveništi. Vyloženě jsem si užívala, jak mi dům rostl před očima”.
Dům Ferdinand byl dokončen a předán klientce k nastěhování. Radost a úsměv na tváři paní Aleny byl pochopitelný.
„Na své původní bydlení vzpomínám, ale spíše jen na to, co jsme v bytě prožívali. V našem domě jsme se tak rychle zabydleli, že mi to připadá jako věčnost, když si vzpomenu na okamžik, kdy jsme za sebou naposledy zavřeli dveře původního bytu”.
Alena Žampachová
